Saunování je součástí zdravého životního stylu

Přestože do sauny je možné chodit po celý rok, většina lidí má její navštěvování spojené s obdobím podzimu a zimy. Někteří lidé si vykládají proces saunování po svém, a proto se kolem něj točí řada mýtů či polopravd. Jiří Kouba, šéfredaktor časopisu Bazén & Sauna a přední světová kapacita v odvětví, v našem rozhovoru tyto mýty uvádí na pravou míru, a naopak vyzdvihuje, proč je toto zařízení vhodné pravidelně navštěvovat.

Kde leží historické kořeny sauny? Kdy a kde se lidé poprvé „saunovali“? Jak tehdy toto zařízení vypadalo?
Saunování je známé téměř na všech kontinentech. Odborná literatura uvádí saunování indiánů, kteří předehřívali kameny v ohništi, které pak odvalovali do chýší z ohnutých dřevin a překrytých houněmi. Známé jsou též parní lázně nazývané Temazcales na území dnešního Mexika. Ruskou banju v rusky mluvících zemích a na Blízkém východě zmiňují již Nestorovy letopisy z roku 1206, svoji tradici má saunování i v Japonsku.

Přesto má většina lidí saunování spojené především s Finskem, ne?
Samozřejmě. Kolébkou saunování je bezpochyby Finsko, odkud je převzat i název sauna. Tradice zde trvá více jak tisíc let. Původně k vyhřívání sloužila topeniště na pevná paliva, proto nikoho asi nepřekvapí, že první saunou byla takzvaná kouřová sauna (savusauna). V době epidemií a moru v Evropě, které vedly k uzavření lázní a lazeben, mělo saunování v severských zemích nepřerušený průběh a vývoj. I proto se název finská sauna ujal ve střední Evropě i u nás. Evropa se též upíná k informacím o Skytech, kteří se potili na břehu Černého moře již ve 4. století.

A kdy se poprvé objevila sauna na českém území?
V Čechách se prvně saunovali v roce 1936 sportovci díky docentu Vojtovi ve Štěpánově. V roce 1946 byla postavena první veřejná sauna v brněnských Pisárkách a první sauna v lázních byla vybudována v roce 1948 v Karlově Studánce. Na olympijských hrách byla sauna pro sportovce poprvé v roce 1936 v Berlíně.

Lze popsat, co to přesně saunování je a co musí proces obsahovat, aby jej bylo možno nazvat saunováním?
Zkusme vyjít ze staré finské definice sauny, která říká, že je to „dům s lázní, pro kterou je vzduch ohříván pecí“.  To znamená, že jde o objekt, ve kterém se odehrává celá saunová lázeň. Samotné saunování je pak opakované a důsledné prohřátí s následným intenzivním ochlazením.

Drtivá většina lidí navštěvuje veřejné či hromadné sauny. Jak to zde má správně vypadat?
Pokud se budeme bavit o veřejné sauně, tak hned ve vstupu po zaplacení poplatku za pobyt v provozu by měl návštěvník dostat potřebné čisté prádlo. V šatně by měl odložit oděv, šperky a ženy by se měly odlíčit. Následuje povinná očistná sprcha s omytím mýdlem v teplé vodě. Po osušení se vstupuje do prohřívárny s teplotou okolo 95 stupňů Celsia, která se měří podle platné vyhlášky ministerstva zdravotnictví ve výšce dvou metrů. Zde dochází k prohřátí a následnému pocení. Návštěvník by měl na saunové lavici ležet s ohledem na parabolickou závislost teploty, a byl tak rovnoměrně prohřátý. Po opuštění prohřívárny je z hygienických důvodů důležité opláchnout pot vlažnou vodou a následně využít jednu z forem ochlazení. Ideální je ochlazovací bazének, pokud je venkovní, je to ještě lepší. V některých provozech je ochlazovací káď nebo jen vědro, často musí posloužit jen sprcha se studenou vodou. Mnoho vyznavačů saunování jistě ocení i venkovní ochlazení vzduchem, zvláště v zimě nebo na horách. Tady však pozor, v tomto případě je třeba mít ven obuv, aby nedošlo k prochladnutí od nohou.

Kolikrát by se měl celý proces prohřívání - ochlazení opakovat?
Počet opakovaného prohřátí a následného ochlazení nikde není přesně udáván. Tady více jak kde jinde platí, že počet se řídí pocitem saunující se osoby, ačkoliv se obvykle udává, že tento proces se opakuje zpravidla dvakrát až třikrát. Nedílnou součástí je odpočinek v odpočívárně poté, co se na závěr procesu saunování člověk osprchuje a umyje si vlasy šamponem. Samozřejmostí by mělo být doplnění tekutin, jiné občerstvení ve formě jídla je příjemným bonusem. Prostor zde není na cigarety, tvrdý alkohol ani jiné návykové látky. Dospělí by měli saunovat v podvečer, aby nenásledovala fyzická zátěž a mohl pak následovat spánek. U dětí je to naopak nejlepší před obědem, aby po něm mohly jít odpočívat, popřípadě také spát. To se týká třeba i sobotního saunování rodičů s dětmi ve veřejných saunách. Ze všeho tak vyplývá, že hodinový pobyt v saunové lázni je opravdu nedostatečný. Dle mého názoru je minimem devadesát minut, optimem jsou ale dvě hodiny, které člověk stráví v čistém a příjemném prostředí a kde si odpočine od stresu a starostí denního života. Pokud je to ve společnosti rodiny s dětmi, či v okruhu přátel, tak bývá tento příjemný pocit ještě umocněn.

Jaké jsou pozitivní stránky, které saunování přináší, tedy především co se týče dopadů na zdraví a tělesnou či psychickou kondici?
Obecně platí, že sport a regenerace patří k sobě. Proto i saunování je důležité. Nejen například k předehřátí před masáží, ale jako procedura, která by měla být součástí životního stylu. Zde je třeba možno zmínit saunování dětí. Jeho zakladatelem v Čechách je nestor saunování Antonín Mikolášek, kterému letos bylo 91 let. V Čechách se saunují děti v mateřských školách i rodiče s dětmi, a tak se pro mnohé naše nejmenší stává saunování součástí životního stylu. Saunování ze zdravotního hlediska přináší zvýšení imunity, zvýšení fyzické i psychické odolnosti, snížení únavy a bolesti svalů po sportu, kvalitnější spánek a mnohé další, které si zájemci najdou třeba na internetu.

Jaké postavení má sauna mezi dalšími službami, které dnes běžná wellness centra nabízejí?
Úvodem této odpovědi je třeba říct, že cizí slovo well- ness, které nemá přesnou definici, označuje spíše příjemné pocity a v podstatě evokuje zdravý životní styl. V našem pojetí wellness provozu jde téměř vždy o saunu a další teplovzdušné či regenerační procedury jako například parní kabinu, vířivku, malý bazén s protiproudem, poskytování masáží, případně solárium a další služby. Těžko uvěřit nějakému hotelu, který má v názvu wellness, a přitom má jen levnou vířivku a někdy i masáže. Nabídky těchto zařízení doporučuji probrat podrobně, i když se nabídka na trhu zvláště v posledních letech výrazně zlepšila. Slovo „wellness“ je v poslední době skloňováno ve všech podobách. Setkáváme se v obchodech s wellness mýdlem, wellness ručníky, wellness parfémy, existují i wellness kavárny a podobné nesmysly. Pokud někdo chce podobné zařízení provozovat, tak doporučuji se pro návrh zařízení s tímto označením obrátit na zkušené projektanty, u kterých je třeba si zjistit reference, a tím i skutečnost, zda jsou v oboru opravdu doma.

Lze určit nějaké skupiny lidí, které by se sauně a saunování měly raději vyhnout?
Obecně platí zásada, že saunování je vhodné pro zdravé jedince. Vzhledem k tomu, že téměř každý má dnes menší či větší zdravotní omezení, je dobře v případě pochybností svoji návštěvu konzultovat s ošetřujícím lékařem. Saunování má řadu specifických kontraindikací. Správně zpracovaný návštěvní řád saunového provozu by měl obsahovat výčet zdravotních i jiných omezení, se kterými by se do sauny vstupovat nemělo.

Jaké kontraindikace jsou nejčastější či nejzásadnější?
Uvedu jen pár příkladů. Zásadní kontraindikací u těhotných žen je návštěva sauny během prvního trimestru, kdy je saunování pro nenarozené děti opravdu velmi rizikové s ohledem na vývoj plodu. Patří sem také úplný zákaz pro sportovce, kteří jsou  nadměrně vyčerpáni (například po maratonskému běhu), či jde o kontaktní sporty jako box, judo, kick- box a podobně, při kterých dochází k nárazům do hlavy, úderům či pádům na podložku. Mezi další omezení pak patří střevní potíže, infekce, akutní kloubní záněty, neléčený vysoký tlak, nespecifikované kožní projevy a podobně.

O saunách se šíří řada mýtů. Které patří mezi ty nejčastější?
Zde je třeba možné zmínit mylné tvrzení, že se saunou hubne. Ano, vypotí se třeba půl kila i více, ale doplněním tekutin se hmotnost vrátí na původní hodnotu. To ale neznamená, že není sauna dokonalý doplněk k aktivnímu cvičení. Léty se mění i pohled na saunování žen během menstruace, které bylo dříve tabu. Popravdě není důvod se saunování při menstruaci vyhýbat. Je pravda, že v průběhu saunování cirkuluje krev v těle mnohem rychleji, a tak se může stát, že i menstruační krvácení může být v důsledku saunování silnější. To však vyřeší větší tampon nebo menstruační kalíšek. Řadě žen saunování při menstruaci prospívá, samy si najdou svůj režim v prohřívárně či při ochlazení. Je faktem, že sauna skutečně pomáhá řadě žen tlumit menstruační i předmenstruační bolesti. V případě zpožděné periody také dokáže nahnat krev do dělohy a uvolnit nepříjemné křeče.  Dalším mýtem je časový pohled. Tedy čím déle v sauně, tím lépe. To ale není pravda. Dalším mýtem je, že saunování není vhodné pro děti a je pouze pro dospělé. Ještě za hlubokého socialismu jsme v předpisu hlavního hygienika č. 45 z roku 1977 měli v § 13 napsáno, že „společné saunování rodičů a dětí se nepřipouští.“ Ve stejném paragrafu bylo také napsáno, že se nepřipouští společné saunování mužů a žen, což asi vede k jinému mýtu o saunování v plavkách. Přitom zvláště pro ženy to je nezdravé a navíc nehygienické. Nahota je možná problém na malém městě, ale to bychom se dostali k problematice naturismu. Zkrátka, kdo se stydí, tak ať si pořídí saunu doma. Snad posledním mýtem, který bych zde zmínil, je povědomí, že saunováním vyženu chřipku, kašel i rýmu. Sauna onemocnění tohoto typu neléčí, slouží naopak jako prevence před nimi. Nemocný nebo silně nachlazený člověk naopak může nakazit ostatní návštěvníky v sauně.

Jiří Kouba

Již celé čtvrtstoletí je vydavatelem a šéfredaktorem časopisu BAZÉN & SAUNA. Tři volební období byl místopředsedou profesní asociace a čtyři roky členem výkonného výboru Světové saunařské asociace v Helsinkách. Profesní saunaře školí od roku 1984 
a je autorizovanou osobou pro obsluhu saun na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Má velkou profesní knihovnu, sbírá a shromažďuje kromě literatury a dobových pohlednic další písemné dokumenty (poukazy, vstupenky, akcie, dobové průvodce, mapy, předpisy, návody na přístroje atd.) z oblasti plováren, bazénů, saun a lázní. Pokud má kdokoli ze čtenářů jakýkoliv artefakt a může jej do sbírky poskytnout, nechť se obrátí přímo na redakci časopisu Bazén & Sauna, www.bazen-sauna.cz.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
foto: archiv Jiřího Kouby

Zdroj: https://trutnovinky.cz/zpravy/aktuality/2019/leden/saunovani-je-soucasti-zdraveho-zivotniho-stylu/