Saunová lázeň a rinoviróza

Silně nakažlivým onemocněním horních dýchacích cest vyskytujícím se od podzimu do jara je rinoviróza, způsobená některým z typů respiračních rhino- a corona-virů. Lidově se jí říká “chřipka, skřipka, chřipajzna“, ačkoliv o skutečnou chřipku (influenzu) nejde. Odborný název ji sice označuje jako „nemoc z nachlazení (common could disease), ale přiměřený běžný pobyt v chladu onemocnění nezpůsobuje.

Tato virová infekce je snadno přenosná proto, že lidé v chladné roční sezoně pobývají častěji v uzavřených prostorách a v nich nemocný člověk při kašli a smrkání rychle šíří do svého okolí kapénky hlenu, obalené rinoviry. Rinoviróza není nebezpečná. Zatěžuje však svým epidemickým výskytem, vyřazuje mnoho lidí z práce a ohrožuje chod předškolních a školních kolektivů. 

Respirační viróze se lidský organizmus brání sám autonomními (tedy bez naší vůle probíhajícími) termoregulačními ději. Nejprve zvýšenou tělesnou teplotou. Lidová tradice tomu napomáhá úmyslným zvyšováním tělesné teploty (horkým nápojem a teplou pokrývkou na lůžku). V obou případech jde o aplikaci teplodárného podnětu (termogenního stimulu), od kterého se očekává postupné ovlivnění virózy. Opatření tohoto typu obvykle skutečně postačují k uzdravení po několika dnech. Patrné však je, že tato všeobecně vžitá metoda nezabrání vzniku nemoci. A to mi poskytuje příležitost upozornit na antirinovirózní účinek jednorázového běhu saunování, při obraně vůči tomuto začínajícímu onemocnění, jak jsem jej poznal a dosud 60 let užívám.  

Vycházím z těchto poznatků:

• inkubace (tj. doba od nákazy k viditelným projevům nemoci) je u všech rinoviróz velmi krátká, několik hodin až 3 dny. Rinoviry napadají především sliznici nosní dutiny a dalších dýchacích cest. Onemocnění začíná většinou pobolíváním hlavy, pocitem pálení v nose, očích i v hrdle. Objevuje se řídký výtok z nosu – serozní rýma.
   
• Při aplikaci saunové lázně na počátku vzniku rinovirózy je potřeba vyhledat ten moment, kdy může běh saunování skutečně ještě pomoci. Uvedené první příznaky onemocnění jsou proto hlavním vodítkem k rozhodnutí zda saunovat či ne - a rozhodnutí musí být rychlé. Do saunové kabIny je nejlépe vstoupit ještě týž den, kdy se objevily první příznaky nemoc – byť sebemenší.
   
• rinoviry jsou velice citlivé na teplo, hynou již při 37° C Prohřívací pásmo saunové kabiny (ve výši 95 – 100 cm nad podlahou) v saunové prohřívárně (kabině) je pro viry velmi nepříznivé. Typicky nízká vlhkost vzduchu (do 15% relativní vlhkosti)¨-rinovirům vyhovuje vlhkost a teplota 32° - 35° C, při které se množí) - a teplota vzduchu (50°- 60° C) výrazně překračuje jejich biologický termický limit (37° C) a ničí je přímo. Horká část saunové lázně je smrtící nejen pro viry, ale i pro některé bakterie, nikoli však pro jejich lidské nositele. Díky vdechování horkého vzduch dochází k rychlému zvýšení vnitřní tělesné teploty (nad 38,0° C) a to ničí viry také na sliznici dýchacích cest a chrání tak před vznikem či rozšířením nákazy rinoviry. Totéž nastává v dolních dýchacích cestách, kde teplota krve zejména v kapilárách sliznice průdušinek a plicních sklípků dosahuje uvedené účinné hodnoty teploty. Kvůli těmto hodnotám naprosto nemají rinoviry v prohřívárně sauny šanci. Jedině snad v jiných prostorách sauny.
   
• uvedený stupeň tělesné teploty vyvolává u saunujících dále také bezprostřední celkovou reakci imunitního systému. Je shodná s  ději při běžné, většinou toxické horečce způsobené jedy choroboplodných zárodků (toxiny patogenů). Krátkodobé – ale dostačující – vdechování horkého vzduchu a celkové prohřátí vedou k výraznému prokrvení sliznice dýchacích cest a umožní tak rychlý příliv prvků lokální antivirové imunity, např. zmnožení bílých krvinek a jejich speciálních typů, které likvidují rinoviry přímo a zvýšení koncentrace imunoglobulinu A (IgA), který je důležitou protilátkou (antigenem) právě vůči rinovirům, protože zabrání jejich dalšímu působení v organizmu. Česká lékařka dr Ryšánková z Brna a němečtí lékaři z Humboldtovy univerzity v Berlíně nalezli již před 20 lety jeho zvýšený výskyt v sekretu nosní sliznice a v krvi právě po aplikaci tepla v saunové lázni a potvrdili tak dlouholeté praktické zkušenosti.

Hladina imunoglobulinů má však maximum trvání účinku (poločas), podle typu rinovirů jen 2 – 6 dnů. Pravidelným opakováním turnusů běhů saunování jednou či dvakrát týdně či alespoň za 14 dní je možné udržet hladinu IgA na potřebné výši. Tento fakt je důležitý prvek pro prevenci rinoviróz v dalším údobí chladné sezóny roku. Na „protirinovirové saunování“ je proto možné pohlížet jako na jeden ze způsobů prevence rinoviróz, jak se již padesát let osvědčuje např. u dětí z předškolních kolektivů. Ale to je jiná zajímavá záležitost.

Příště si povíme o tom, jak aplikovat „protirinovirový běh saunování“.

Autorem článku je MUDr. Antonín Mikolášek. Článek je zveřejněn s jeho svolením exlusivně na webu clovecesaunujse.cz.