Proč saunovat s dětmi

Pojednání a pokyny pro saunování dětí od MUDr. Antonína Mikoláška. Bezprostřední i dlouhodobý význam saunování pro děti. Zdravotní hlediska, indikace, kontraindikace.

Saunování dospělých osob ve veřejných i rodinných saunách doznává v českých zemích v posledních takřka 80 letech značného rozšíření. Souběžně nachází saunování své uplatnění i pro děti, a to nejen v rodinách, ale i v mnoha rozličných zařízeních péče o malé děti. Na tato zařízení je zaměřen obsah tohoto metodického doporučení a jeho záměrem je upozornit na osvědčený a ověřený, možno říci účelný a dětem vyhovující způsob užívání termogenní procedury (saunové lázně) také u dětí předškolního věku. Hlavní pozornost je zaměřena na saunování dětí v mateřských školách; jehož metodika však může být vždy vodítkem i pro saunování s dětmi v rodinách, zájmových klubech a léčebných zařízeních.

V praxi vidíme, že malé děti jsou také přiváděny do veřejných saun někým z rodičů i do běžného saunování dospělých, saunujících buď odděleně podle pohlaví či společně. S přihlédnutím k fyzikální charakteristice saunové lázně jako intenzivního teplodárného media, k zvláštnostem fyziologických reakcí dětí na toto prostředí a zejména kvůli hygienicko-epidemiologické situaci veřejných saun je potřebné tento způsob saunování s dětmi odmítnout.

V našem středoevropském regionu se v mateřských školách saunuje s dětmi již přes padesát let. Za tu dobu se nasbíralo dostatečné množství praktických i odborných zkušeností a poznatků, aby z informací o saunové lázni a jejím použití u dětí byly sňaty nesprávné představy jak o škodlivosti, tak i o skutečném významu tohoto intenzivního fyzikálního prostředí pro dětský organizmus. Příkladu mateřských škol, které již saunují své děti hodlá následovat mnoho dalších. K usnadnění tohoto záměru má posloužit tento saunologický návrh, týkající se jednak způsobu saunování s dětmi jak v sauně v areálu školy, tak i ve veřejné sauně. jednak zřizování vlastních saun v mateřské škole.

Věcná východiska

pojmem „malé dětí“ se zde rozumí věk dětí předškolního věku od narození do začátku školní docházky; v tomto výkladu se však zaměřujeme jen na děti mateřských škol, protože saunování dětí pod 3 roky života není u nás dostatečně početné a ani podložené zkušenosti a poznatky lékařů a všech, kdo o tyto děti pečují;

Za „saunování“ se považuje pobyt v horkovzdušné a chladnovodní saunové lázni. Zde je používáno slovního spojení „saunovat s dětmi“, aby bylo zřetelné, že za pobyt dětí v saunové lázni zodpovídají doprovázející dospělí, kteří jsou s dětmi přítomni při všech úkonech saunového běhu. Stejný význam má pojem „saunujeme děti“, protože pečujeme o děti jako např. při koupeli. Způsob saunování většího kolektivu dětí se nazývá skupinové saunování;
pojem „saunová lázeň“ je vymezen pro intenzivní fyzikální prostředí v prohřívárně a ochlazovně sauny;
všechny časové limity pobytu dětí v saunové ĺázni jsou postaveny na obvyklém úzu teploty daného prostředí sauny. V prohřívárně je pro děti stanovena maximální teplota 86°C ve výši 175 cm nad podlahou. To znamená, že ve výši druhého stupně pryčny (90 cm) se teplota této prohřívací zóny pohybuje mezi 50 – 55°C, pod stropem (200 cm nad podlahou) kolem 90°C a nad podlahou do 35°C. Hodnoty teploty pro děti jsou tedy nižší nejméně o 10°C oproti teplotám pro dospělé. V ochlazovně se teploty pohybují podle tepelné úrovně klimatu, voda v bazénku má teplotu vody z vodovodního řadu;
pojem „sauna“ se týká pouze stavebně technického zařízení, v němž se vytváří saunová lázeň, nikoli produktů, které neoprávněně používají pojem „sauna“. Jsou od regulérní sauny zcela odlišné formou, fyzikálním prostředím, použitím a účinkem a proto jsou pro malé děti nevhodné;
pojem doprovázející osoba je používán při skupinovém saunování dětí v mateřských školách a zájmových klubech pro zdravé i zdravotně oslabené děti. Jde o pedagogickou anebo zdravotnickou pracovnici, kvalifikovaně seznámenou se všemi okolnostmi, týkajícími se saunování dětí a jednající jako „alternativa“ matky a „rodinného saunování“;
pojmem „saunování“ nelze označit prohřívání jiným způsobem, případně jiným technickým zařízením či produktem

Význam saunování

Efekt každého jednotlivého běhu saunování se projevuje:

bezprostředně

v termoregulačníchi reakcích tělesných systémů a orgánů (vegetativního nervstva a hormonálních orgánů a druhotně cév, potních žlázek) na zevní teplotně kontrastní termogenní podněty. U dospělých se zevně projevují v masivním prokrvení kůže (které přispívá k odevzdání nadměrného tepla); v sekreci vodnatého potu (který vydatně ochlazuje kůži); ve zmnožení lokálních elementů imunitního systému dýchacích cest a zvýšené tvorbě imunoglobulinu A po každém saunování (jako podkladu dlouhodobě zvýšené tělesné odolnosti vůči respiračním virům);
v iritaci hormonální osy hypofýza – nadledviny (s antalgickým bronchodilatačním a euforizujícím účinkem); v ovlivnění mozkových hormonů „štěstí“ (se vznikem pocitů blaha) a hlavně ve vyvolání parasympatické regenerační fáze reakce vegetativního nervstva (s psycho-somatickým uvolněním). Všechny tyto účinky se týkají i dětí, ovšem vzhledem k podstatně kratšímu vystavení dítěte termogenním stimulům je iritace fyziologických dějů dětského organizmu –s výjimkou prokrvení kůže a pocení- jen mírná.

dlouhodobě

lze význam pravidelného saunování pro děti spatřovat v řadě příznivých okolností:

Zdravotní prvky

oceňuje se jako prostředek prevence respiračních viróz a pomocný způsob ovlivňování alergických stavů. Pro dětský věk jsou významné především lokální imunomodulační děje ve sliznici dýchacích cest a vzestup hladin protilátek, které vedou k účinné (nikoli však stoprocentní!) nespecifické imunitě vůči respiračním virům. Saunování napomáhá proto k určitému omezení výskytu onemocnění respiračními virózami v chladných obdobích roku, což je pro děti nejdůležitější efekt. Prokazuje se až 50%ní pokles nemocnosti u virózních onemocnění horních dýchacích cest. Přitom stačí saunovat 1x týdně). Do jisté míry se pravidelným saunováním od podzimu do jara prodlužuje nespecifická imunita, získaná v letní sezóně roku.

Výchovné prvky

postupně zpevňuje a usnadňuje výcvik prvků hygienické a behaviorální sebeobsluhy (oblékání, zavazování tkaniček, zapínání knoflíků a zipů, mytí)
vede ke zpevnění morálně-volních vlastností a ukazuje se také jako výchovná a vzdělávací metoda. Psychologicky je výhodné vést děti k přemáhání neobvyklých podmínek právě ve fyzikálním prostředí saunové lázně. Vztah dětí ke sprchování a ke kontaktům se studenou vodou vůbec se mění (teplé prostředí saunové kabiny přijímají děti radostně a díky prohřátí se přestávají bát chladné vody. Společné saunování vede děti k vzájemným ohledům vůči sobě navzájem a k přirozenému pohledu na nahotu.
dochází k úpravě vztahu k jídlu u těch dětí, které jej nemají správný. Po saunování mají děti nejen pocit žízně, ale i hlad a těší se na jídlo a vypijí i mléko, doposud vehementně odmítané...
saunové lázně lze využití také jako přípravy (předehřátí) k pohybové aktivitě anebo k zahřátí po ní za chladného počasí.
Vhodná tělesná aktivita, provázející postup saunování je

výhodným doplňkem snahy upevnit správné držení těla a dýchání nosem.

Indikace

Saunovat může každé zdravé dítě.
Saunovat lze také děti s recidivujícími infekty horních dýchacích cest v klidném mezidobí nemocí, dále průduškové astmatiky (ne ve stavu akutní astmatické dušnosti), jakož i různá chronická onemocnění dětského věku ve stadiu klidu (např. atopické ekzémy) - ovšem podle momentálního stavu zdraví a výsledků objektivních vyšetření a hlavně postoje lékaře k aplikaci termogenních stimulů u daného onemocnění konkrétního dítěte. Saunování je v těchto případech jen pomocná léčba, avšak její regenerační a ozdravný účinek je pro průběh chronických nemocí povzbudivý.

Kontraindikace

Saunovat nelze děti zejména s jakýmkoli akutním onemocněním, případně akutním zhoršením chronického onemocnění, pokud je provázeno v oblasti dýchacích cest horečkou, rýmou, kašlem, bolestmi hrdla, celkovou nevůlí, anebo neustupující astmatickou dušností; u onemocněních zažívací soustavy průjmem, anebo bolestmi jater, žloutenkou apod.; u onemocnění kloubů otoky, bolestivým zarudnutím drobných kloubů a vysokými laboratorními testy; u onemocnění srdce rozvinutou nedostatečností srdce; u nemocí žil zarudnutím, bolestí, rozsáhlými žilními městky, u nemocí kůže mokvavými ekzémy, krvavými a hnisajícími ranami; u pohybové soustavy čerstvým poraněním končetin (distorze, fraktury); u nervového systému stavy po úderech do hlavy, neléčenou epilepsií a duševními poruchami dětského věku.

Autorem článku je MUDr. Antonín Mikolášek. Článek je zveřejněn s jeho svolením exlusivně na webu clovecesaunujse.cz.